Už někdy před dvaceti lety, když mi začaly vycházet knihy, jsem si říkala, že bych chtěla mít zajímavý prostor, kam bych zvala děti ze škol, aby se tam cítily dobře a ještě je to svým způsobem obohatilo. V roce 2012 jsem zakoupila starou školu v Měčíně. Byla to pekelná ruina a všichni si klepali na hlavu, že jsem totální blázen anebo utajený miliardář. 🙂 Bohužel nejsem. Jen se umím neuvěřitelně uskrovnit a vše, co vydělám, investovat do domu. Nikdy jsem nepochybovala o tom, že zřícený dům, plný nepořádku, s rozbitými okny a dírami ve střeše, opravím. Dům je nádherný a čím dál víc cítím, že je mi vděčný.
Nikdo mi zkrátka nevěřil, kromě mého syna, dcer a dvou nejbližších přátel: Ivy z Plzně, Marie z Jirkova, Tomáše z Prahy, Alenky z Jičína, Líby z Hradce Králové a Kamily z Liberce. Pak tu bylo pár místních šikovných mužů, kteří mi ho pomáhali spravit – a samozřejmě můj syn Oliver s jeho partou štukatérů. Všem těm patří můj dík.
Dlouho to trvalo, ale povedlo se! Našly se i dvě švadlenky z Měčína, které podle dobové fotografie umí ušít náramné oblečení.
Kromě letních táborů, které už tu několik let pořádám, jsem se rozhodla pro akci během školního roku. O svém nápadu pozvat školní třídu a nabídnout jí dokonalou iluzi: vyučování ve staré třídě, dobové šaty i dobové jídlo, jsem vyprávěla v několika školách. První statečné učitelky se objevily v Přerově – a to je opravdu daleko. Ačkoli jsem je zrazovala, přijely a přivezly s sebou patnáct čtvrťáků, kteří se rozhodli tři dny v minulosti absolvovat.
Moje nabídka byla jasná: Bez mobilu, ve starodávných šatech, s dobovou stravou pouze 3 x denně, v podmínkách co nejbližších roku 1822 – datum, které nese erb nade dveřmi. Děti čekala černá hodinka i rákoska 🙂
Rodiče i děti podepsaly přihlášku, škola Trávník z Přerova souhlasila, a v pátek 6. června 2025 děti přijely veřejnou dopravou: vlak, bus. Po dlouhé cestě se vůbec nezdály unavené. Dům je spolkl a ony se vůbec nebránily. Naopak. Během chvíle tu byly jako doma.
Následující den jsme se všichni propadli do minulosti. Děti ani učitelky se nebránily obléknout si dobové šaty – nakonec všichni usoudili, že jim to všem mimořádně sluší.
A ve staré třídě proběhlo doopravdické vyučování. Krasopis, čtení… došlo i na onu rákosku :).
Jsem moc ráda, že se akce podařila. Děti si určitě odnesly zážitek, na který nezapomenou. Máte chuť také přijet? Napište mi! Budu se těšit!
Moje adresa:petrabraunova@seznam.cz
