Vezmu to od konce… /Mám na svém kontě cca třicet knížek, vydaných především v nakladatelství Albatros, ale i Euromedia, Baset, Edice České televize, 65. pole a Grada. Postupně je představím a prosím o laskavou trpělivost… Vše o mých knihách se můžete dočíst na báječném webu Databazeknih.cz. Většina knih vyšla v Albatrosu, www.albatrosmediacz.
Docela poslední je nová kniha Eda se nedá, vydaná v Albatrosu v květnu 2020, ilustrace Petra Lemonnier.
Stále mě neopouští chuť vybírat témata provokující, o kterých se s dětmi obvykle nebavíme. Po kontroverzním Doktoru Fišerovi a Evičce lhářce přichází Eda – a ten se nedá.
Proč jsem napsala Edu?
Můj život a práce se tak nějak stále proplétá se zákulisím světa šoubyznysu, ačkoli tohle slovo nemám ráda, zde je na svém místě. Začalo to tím, že jsem jako redaktorka dostávala za úkol zpovídat osoby mediálně známé (tak jsem dokonce narazila na Herečku, více v rubrice Můj život :)).
Už po několika setkáních a rozhovorech s „celebritami“ jsem pochopila, jakou moc mají média. Osobně jsem z toho vyšla s pravidlem: lidé médii opěvovaní jsou ve skutečnosti nesnesitelní a naopak. Samozřejmě že i zde najdeme výjimky, které potvrzují pravidlo.
Jde o to, jak sami dokáží s redaktory, a to především bulvárními, mluvit. Kdo umí spolupracovat, je na výslunní. Kdo ne, ten dostane na frak. Kdo se v takové společnosti nikdy nepohyboval, zdráhá se věřit. Lesklý svět šoubyznysu má svá přísná pravidla, kdo je nedodržuje, k němu je nelítostný. Nemyslím, že by všichni v něm byli falešní, ale musí být ve střehu, hájit své zájmy a být loajální k ďáblovi, kterému se upsali. Jinak totiž on zlikviduje je. To, že je to půda pod nohama pohyblivá, vzbuzuje neustálý stres – za to je ovšem člověk štědře odměněn. A kdo nepotřebuje peníze? 🙂
Po letech jsem z toho světa prchla zdecimovaná. Našla jsem svůj vesmír mezi dětmi, těmi půvabnými stvořeními, kterým jejich dětský jemný pyl vydrží v téhle éře maximálně do páté třídy. Bohužel se pak rychle chtějí stát těmi „dospělými“, ke své škodě spěchají a navždy tak ztrácejí své kouzlo…. Jsou mezi nimi také výjimky, a ty – já osobně – z celého srdce obdivuju a miluju. Chytré kreativní hravé dítě je dar.
Přes můj úprk z mediálního světa jsem v něm jednou nohou uvízla díky kamarádství – a to velkému! – s jedním skutečným dítětem šoubyznysu – myslím tím dítětem slavných a známých rodičů. Jeho život není jednoduchý, jak se zdá, ačkoli je odmalička připravovaný na úskalí, které takové dětství skýtá. Je překvapivě vychovaný, zdvořilý, ale je to jen díky moudrým dospělým v jeho rodině. Je talentovaný, zábavný a moudrý. Samozřejmě umí být i otravný, umí vytočit člověka k nevíře, ale má obrovské kouzlo, bůhví zda víc po známé matce či otci?
Proto jsem se rozhodla napsat Edu.
Porovnat dva světy, které se opravdu liší. Svět „obyčejný“ a ten „mediální“. Popsat svět, o kterém se neustále spekuluje, hlavně proto, že média mlží, překrucují a hledají senzace. Je mi jasné, že kniha vzbudí nedůvěru, některé situace se budou zdát neskutečné, přitažené za vlasy.
Věřím však, že v dětech – pro které je kniha určená – rozsvítí varovné světélko, na co si v tom světě lesku a bídy mají dát pozor.
Moje předposlední knížka, která vyšla v nakladatelství Albatros v květnu 2019, se jmenuje Evička lhářka žhářka. Ilustrovala Zuzana Seye.
Proč takový název a proč tahle kniha…
Pokaždé, když se zamyslím nad tím, co bych napsala, jde to ruku v ruce s tím, co bych chtěla mým čtenářům sdělit. Někdy jsou to věci docela nedětské… jako například v Evičce… Jsou zkrátka děti a lidé, kteří umí ublížit a dělají to schválně. Ale proč? Proč někdo chce lhát tak, aby ostatním bodlo u srdce? Kde se bere ta nenávist, ta zloba, potřeba druhými manipulovat a ničit je? Jde vůbec takové lidi milovat?
Pokusila jsem se popsat život jednoho takového dítěte, posléze slečny, ženy a zralé ženy… Potrestá je vůbec někdy někdo? Ano? A kdo?
Odpovědi můžete najít v knize. Samozřejmě je to moje vize, můj názor, moje rozhodnutí, s kterým nemusíte souhlasit. A ano, vím, že kniha není zrovna lehké čtení pro děti, ale věřím, že je napsána jejich jazykem a pokud v nich čtení vyvolá otázky, je to jen dobře.
Moje komiksy
Před lety vznikl v pohádkovém městě Jičíně nápad! Vytvořit jednoduchou skládačku pro děti, na způsob leporela, v kterém by si malý čtenář mohl město prohlédnout, lépe „proletět“. Nápad na Průvodce pro děti a mimozemšťany se mi zdál dobrý, ale chtělo to sehnat dobrého kreativního ilustrátora a zpracovat vše do komiksu. Kamarád výtvarník Milan Starý byl pro a dokud neměl vážné zdravotní problémy, které mu znemožnily práci, vytvořily jsme spolu několik úspěšných komiksů: Jičín, Chrudim, Novou Paku… Milan se vyléčil, ale domluvili jsme se, že spolupráci ukončíme. Měl a má své vlastní projekty a stíhat vše spolu s komiksy nebylo možné. Brněnský komiks jsem vytvořila s Lenkou Vybíralovou, ale i ta měla své práce dost a nezbýval jí čas.
Přicházelo a přichází totiž stále hodně nabídek! Komiksový průvodce se líbí prakticky každému, kdo na něho narazí, což mě velmi těší. O spolupráci se mnou požádala výtvarnice Barbora Botková – Brůnová, která má podobný styl, jaký Milan tehdy pro komiks zvolil. Plynule jsme tedy navázaly a přesto, že jsme každá z jiného města, spolupráce prostřednictvím internetu funguje. Přišly na svět další komiksy… Na světě je jich už víc jak dvacet, přicházejí nabídky ze všech stran. Chcete mít také svůj komiks? Napište! Nejsme drahé, jsme docela rychlé, a pracujeme na klíč, tj. předáme kompletní grafický návrh tiskárně, kterou si vyberete. Obrázky autorizujete, jsme vstřícné, ačkoli si hájíme práva na pravidla komiksu: stručné věty, nadsázka a humor.
