{"id":32,"date":"2019-08-12T14:06:45","date_gmt":"2019-08-12T14:06:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.petrabraunova.cz\/?page_id=32"},"modified":"2022-11-26T20:53:49","modified_gmt":"2022-11-26T18:53:49","slug":"moje-deti","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/?page_id=32","title":{"rendered":"Moje d\u011bti"},"content":{"rendered":"\n
\"\"
Jedny z m\u00fdch narozenin…<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Moje rodinka. Oliver, M\u00ed\u0161a, j\u00e1, Roman, M\u00e1\u0159\u00ed a Johanka.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

M\u00e1m b\u00e1je\u010dn\u00e9, skv\u011bl\u00e9 d\u011bti. Jsem na n\u011b skute\u010dn\u011b py\u0161n\u00e1, a s radost\u00ed v\u00e1m \u0159eknu, pro\u010d.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Velmi velmi smutn\u00e9 datum… poh\u0159eb moj\u00ed m\u00e1my Ibky<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Dlouho jsem se nemohla rozhodnout pro fotku. Ale tahle z jedn\u011bch V\u00e1noc, kdy chod\u00edme za babi\u010dkou a d\u011bdou na m\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd h\u0159bitov, je docela vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed o tom, jak jsou moje d\u011bti jedine\u010dn\u00e9.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

OLIVER<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"
M\u016fj milovan\u00fd brou\u010dek, dnes r\u00e1dce i ochr\u00e1nce<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem d\u00edt\u011b pl\u00e1novala. Kdysi, kolem dvac\u00edtky, jsem zaho\u0159ela touhou vozit v ko\u010d\u00e1rku roztomilou hol\u010di\u010dku. D\u00e1vala bych j\u00ed punt\u00edkat\u00e9 beru\u0161ky do vlas\u016f, barevn\u00e9 dupa\u010dky. Byla by p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b roztomil\u00e1 a ka\u017ed\u00fd by mi ji z\u00e1vid\u011bl. M\u00fdm partnerem byl tehdy velk\u00fd podiv\u00edn, Mimozem\u0161\u0165an. D\u00edt\u011bti se v\u0161ak nebr\u00e1nil a j\u00e1 jsem jednoho dne zjistila, \u017ee jsem t\u011bhotn\u00e1. Asi ka\u017ed\u00e1 \u017eena v tu chv\u00edli uc\u00edt\u00ed paniku. St\u0159\u00eddaly se u m\u011b pocity divok\u00e9 l\u00e1sky k mali\u010dk\u00e9mu vet\u0159elci u m\u011b v b\u0159i\u0161e, a strachu, co to bude za\u010d a jak bude vypadat. V na\u0161em rod\u011b se neust\u00e1le rod\u00ed holky. M\u00e1m dv\u011b sestry vlastn\u00ed, dv\u011b nevlastn\u00ed, a v\u0161echny tou dobou u\u017e byly matky malink\u00fdch hol\u010di\u010dek. Proto, kdy\u017e mi po nekone\u010dn\u00e9m porodu doktorka \u0159ekla: „Je to kluk!“ v \u00fatrob\u00e1ch se mi rozlilo hlubok\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. T\u011b\u017eko vyl\u00ed\u010dit m\u016fj stav po narozen\u00ed Olivera. Ten den 9. 1. 1991 mi nav\u017edy obr\u00e1til \u017eivot vzh\u016fru nohama. Synek byl p\u011bkn\u00e9 miminko, pr\u00e1v\u011b tak akor\u00e1t, zdrav\u011b \u0159i\u010del, a\u017e se to porodnic\u00ed v pra\u017esk\u00e9 Kr\u010di rozl\u00e9halo. J\u00e1 jsem v\u0161ak dostala stra\u0161nou hore\u010dku, b\u016fhv\u00ed, jestli kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu psychick\u00e9mu rozpolo\u017een\u00ed nebo proto, \u017ee porod byl hr\u016fzostra\u0161n\u00fd a j\u00e1 myslela, \u017ee skute\u010dn\u011b um\u0159u. Psychika \u017eeny po porodu je neuv\u011b\u0159iteln\u011b k\u0159ehk\u00e1. Proto m\u011b tak roz\u010diluj\u00ed n\u00e1zory mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed odsuzuj\u00ed ty rodi\u010dky, kter\u00e9 to nezvl\u00e1dly. Pamatuju si toti\u017e velmi dob\u0159e, jak jsem sv\u00e9 d\u00edt\u011b nedok\u00e1zala p\u0159ijmout za sv\u00e9. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u016fj man\u017eel byl sice velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale ml\u010dky pochopil, \u017ee s t\u00edm m\u00e1m probl\u00e9m. Asistoval mi u kojen\u00ed, jezdil z pr\u00e1ce dom\u016f na kontrolu, d\u00edt\u011b hl\u00eddal v noci. J\u00e1 jsem se zm\u00edtala v hore\u010dk\u00e1ch a v ledov\u00fdch octov\u00fdch z\u00e1balech, kter\u00e9 mi man\u017eel nemilosrdn\u011b naordinoval, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00e9ky na zm\u00edrn\u011bn\u00ed hore\u010dky nefungovaly. Mus\u00edm zd\u016fraznit, \u017ee jsme tehdy byli v\u00e1\u017en\u011b chud\u00ed, bydleli jsme v podn\u00e1jmu v podkrov\u00ed jednoho ze starod\u00e1vn\u00fdch dom\u016f ve Star\u00e9m Hloub\u011bt\u00edn\u011b, nedaleko lesa a stranou civilizace. Nebyly mobily, nem\u011bly jsme ani pevnou linku. Moje rodina si myslela, \u017ee jsem naprosto zaopat\u0159en\u00e1 a spokojen\u00e1, z domova jsem vypadla kolem 18 ti let, nikdo nep\u0159edpokl\u00e1dal, jak se mnou porod zacloumal. V ulici, kde jsme tehdy bydleli, byl po mnoha letech um\u00edst\u011bn\u00fd prvn\u00ed pra\u017esk\u00fd babybox. Docela jist\u011b v\u00edm a p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee m\u016fj du\u0161evn\u00ed stav byl takov\u00fd, \u017ee bych do n\u011bho moje d\u00edt\u011b docela ur\u010dit\u011b um\u00edstila. Ale zuby nehty jsem se dr\u017eela neze\u0161\u00edlet \u00fapln\u011b, na syna jsem hled\u011bla jako na nutn\u00e9 zlo, ale starala jsem se o n\u011bho jak jsem nejl\u00e9pe um\u011bla. V\u00edm, \u017ee k n\u00e1m man\u017eel pozval i jakousi l\u00e9ka\u0159ku, kter\u00e1 nade mnou jen kr\u010dila hlavou… Lakta\u010dn\u00ed psych\u00f3za je zdrcuj\u00edc\u00ed stav, kter\u00fd nepochop\u00ed nikdo, kdo j\u00edm nepro\u0161el. Snad proto jsem po mnoha letech popsala n\u011bco podobn\u00e9ho v knize Kalv\u00e1rie.<\/p>\n\n\n\n

Stal se z\u00e1zrak, po nekone\u010dn\u00e9m utrpen\u00ed, z minuty na minutu, tenhle smrteln\u00fd rozpad du\u0161e ustal. Byl u\u017e b\u0159ezen. Oliver se na m\u011b poprv\u00e9 usm\u00e1l, a ze m\u011b spadla t\u00edha n\u011bkolika tun betonu. Rozplynula se ve vte\u0159in\u011b. Synka jsem popadla do n\u00e1ru\u010de a nedala ho z ruky.<\/p>\n\n\n\n

Bylo to sice uf\u0148ukan\u00e9, ale rozko\u0161n\u00e9 d\u00edt\u011b, odmali\u010dka \u0161ikovn\u00fd, neust\u00e1le n\u011bco kutil, n\u011bkam lezl, cosi vynal\u00e9zal. A\u010dkoli jsem na n\u011bho mluvila od r\u00e1na do ve\u010dera, ml\u010del jako ryba, p\u0159\u00edpadn\u011b vyd\u00e1val zvuky jako \u00e1\u00e1\u00e1, b\u00e1\u00e1\u00e1 nebo t\u00fa\u00fa\u00fa. V\u0161ak se jeho prvn\u00ed v\u011bta „t\u016ft\u016f \u0161\u00ed\u0161\u00ed b\u00e1\u010d\u00ed“, kterou pronesl ve t\u0159ech letech, dostala i do jedn\u00e9 z m\u00fdch d\u011btsk\u00fdch knih.<\/p>\n\n\n\n

Proto\u017ee mu brzy p\u0159ibyla sestra a po n\u00ed dal\u0161\u00ed, brala jsem ho od \u0161esti let u\u017e jako „velk\u00e9ho“, m\u011bl spoustu \u00fakol\u016f, kter\u00e9 zda\u0159ile plnil. Staral se o sestry poctiv\u011b a sv\u011bdomit\u011b, jak jen jeho klu\u010di\u010d\u00ed du\u0161e dok\u00e1zala. Vodil sestry do \u0161kolky i do \u0161koly, dokonce na krou\u017eky. Nezapomenu, jak mi jednou v zim\u011b u\u010ditelka z M\u0160, kam chodila mal\u00e1 Johanka, \u0159ekla: „My se dneska tak nasm\u00e1ly! Johanka se necht\u011bla obl\u00e9ct do kombin\u00e9zy, ale Oliver si na ni klekl a navl\u00e9kl to na ni.“<\/p>\n\n\n\n

Jojo, byla jin\u00e1 doba, d\u011bti byly samostatn\u00e9, b\u011bhaly samy venku, nem\u011bly mobily… Ach. Je mi fakt l\u00edto dne\u0161n\u00ed elektronick\u00e9 generace.<\/p>\n\n\n\n

Pot\u00e9, co zmizel jeho otec, Oliver se z\u00e1hadn\u011b prom\u011bnil. Bylo mu \u0161est. P\u0159estal na\u0159\u00edkat, vzal na sebe bezd\u011b\u010dn\u011b roli ochr\u00e1nce rodiny. Stal se velmi samostatn\u00fdm. Mockr\u00e1t jsem na n\u011bho spol\u00e9hala v situac\u00edch, kter\u00e9 m\u011bl \u0159e\u0161it man\u017eel, kter\u00fd se ale opravdu vytratil. <\/p>\n\n\n\n

Pamatuju si, jak Oliver, huben\u00fd jako lunt a mali\u010dk\u00fd jako pale\u010dek, vozil sestru v ko\u010d\u00e1rku. Jak asistoval u koup\u00e1n\u00ed. Jak vym\u00fd\u0161lel hry, aby s\u00e9gry zabavil. Jak se nau\u010dil nakupovat a va\u0159it. Jak bravurn\u011b zvl\u00e1dl situaci, kdy jsem po v\u00e1\u017en\u00e9m \u00farazu podepsala v nemocnici revers, a on se staral o dom\u00e1cnost. Bylo mu dvan\u00e1ct. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak na m\u011b z kuchyn\u011b volal: „Mami, knedl\u00edky se h\u00e1z\u00ed do studen\u00fd nebo do hork\u00fd vody?“<\/p>\n\n\n\n

Na co s\u00e1hl, to mu \u0161lo. Maloval, modeloval, sportoval. Bruslil, jezdil na ly\u017e\u00edch, st\u0159\u00edlel z luku. Tu a tam n\u011bco rozbil, byl drz\u00fd, p\u00e1r jich schytal, nebudu lh\u00e1t. Nejsem zast\u00e1nce liber\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovy a d\u011bti jsem vychovala metodou cukru a bi\u010de. Stoj\u00edm si za t\u00edm, \u017ee kdy\u017e d\u00edt\u011b v\u00ed, \u017ee je milovan\u00e9, ob\u010das m\u016f\u017ee n\u011bco sl\u00edznout.<\/p>\n\n\n\n

Ze syna vyrostl skv\u011bl\u00fd mu\u017e. Vyu\u010dil se um\u011bleck\u00fdm \u0161tukat\u00e9rem, dok\u00e1zal vychodit i dvouletou n\u00e1stavbu zakon\u010denou maturitou (a\u010dkoli v\u00edm, \u017ee z\u00e1sluhy m\u00e1 i jeho tehdej\u0161\u00ed sle\u010dna, kter\u00e1 se s n\u00edm u\u010dila, jeliko\u017e maturovala taky)… Z\u00e1hy si – proti v\u0161em – zalo\u017eil \u0161tukat\u00e9rskou firmu a t\u00e9m\u011b\u0159 na kolen\u011b za\u010dal podnikat. Nem\u011bl za sebou \u017e\u00e1dn\u00e9ho chlapa, ani t\u00e1tu, ani d\u011bdu, kte\u0159\u00ed by mu ze za\u010d\u00e1tku pomohli. Nem\u011bl dokonce \u017e\u00e1dn\u00e9 finance, pracoval do r\u00e1na do ve\u010dera, n\u011bkolikr\u00e1t si natloukl nos, a to i po\u0159\u00e1dn\u011b… ne\u017e se stal t\u00edm, k\u00fdm je dnes. Jeho firma, pln\u00e1 \u0161ikovn\u00fdch mlad\u00edk\u016f, ba i holek, spravuje n\u00e1dhern\u00e9 domy, tvo\u0159\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9 n\u00e1s p\u0159e\u017eije. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl ob\u010das pocit, \u017ee si necen\u00edm toho, co dok\u00e1zal, mo\u017en\u00e1 mu to bylo i l\u00edto… T\u00edmto chci to nedorozum\u011bn\u00ed napravit a ve\u0159ejn\u011b hl\u00e1s\u00edm, \u017ee m\u016fj syn (spolu s jeho sestrami) je to nejlep\u0161\u00ed, co se mi kdy v \u017eivot\u011b povedlo.
<\/p>\n\n\n\n

M\u00c1\u0158\u00cd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"
S M\u00e1\u0159\u00ed na maturitn\u00edm plese. Ani se neptejte, kolik st\u00e1la ta rovn\u00e1tka<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Ani nev\u00edm jak, kdy\u017e byly Oliverovi necel\u00e9 dva roky, p\u0159i\u0161la jsem do jin\u00e9ho stavu op\u011bt – a to docela ne\u010dekan\u011b. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e jsem byla s\u017eit\u00e1 se synkem, sv\u011bt m\u011b bavil, s Mimozem\u0161\u0165anem jsme hodn\u011b cestovali, s Oliverem na z\u00e1dech v batohu. Nep\u0159i\u0161lo mi tedy v\u016fbec \u0161patn\u00e9, p\u0159idat k n\u011bmu druh\u00e9ho klou\u010dka. 21. kv\u011btna, 50 minut po p\u016flnoci, v roce 1993 p\u0159i\u0161la na sv\u011bt moje p\u016fvabn\u00e1 dcera M\u00e1\u0159\u00ed. Dostala jm\u00e9no po babi\u010dce. Dlouho jsem to tajila, a kdy\u017e jsem z porodnice volala dom\u016f, moje m\u00e1ma se hned ptala: „A jak j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Odpov\u011bd\u011bla jsem: „Marie“. Na druh\u00e9 stran\u011b bylo dlouho, p\u0159edlouho ticho – a pak dlouh\u00fd, p\u0159edlouh\u00fd pl\u00e1\u010d. M\u00e1ma byla na vrcholu blaha. Hol\u010di\u010dce se ale nedalo \u0159\u00edkat Maru\u0161ka, byla tak divok\u00e1, \u017ee M\u00e1\u0159\u00ed se uchytilo hned, co ho moje sestra Hanka vyslovila. M\u00e1\u0159\u00ed! V pe\u0159ince se ztr\u00e1cela. Hube\u0148ounk\u00e1, s filigr\u00e1nsk\u00fdmi prst\u00ed\u010dky. Modrofialov\u00e1, po\u0161kr\u00e1ban\u00e1, huben\u00e1, s dlouh\u00fdm nosem po otci Mimozem\u0161\u0165anovi. Dvoulet\u00fd Oliver na ni hled\u011bl vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u011b. O\u010dek\u00e1val br\u00e1chu… a ejhle! I proto jsem p\u0159\u00edb\u011bh po \u010dase zaznamenala v m\u00e9 prvn\u00ed kn\u00ed\u017ece pro d\u011bti Ro\u0161\u0165\u00e1k Oliver. Vyklubala se z n\u00ed ale nesm\u00edrn\u011b rozko\u0161n\u00e1 hol\u010di\u010dka, \u00fatl\u00e1 jako proutek, stejn\u011b tak pru\u017en\u00e1, s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu, s obrovsk\u00fdma o\u010dima. Od po\u010d\u00e1tku n\u00e1s v\u0161ak vyt\u00e1\u010dela prapodivn\u00fdm uva\u017eov\u00e1n\u00edm, ne\u010dekan\u00fdmi koment\u00e1\u0159i a \u00favahami. \u010clov\u011bk se bu\u010f musel sm\u00e1t nebo zu\u0159it. Okam\u017eit\u011b byla s Oliverem velk\u00e1 kamar\u00e1dka. Plnila v\u0161echna jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, b\u011bhala po \u010dty\u0159ech podle zna\u010dek na koberci, omot\u00e1vala \u0161\u0148\u016frami st\u016fl i \u017eidle, poctiv\u011b \u010dekala, a\u017e ji star\u0161\u00ed bratr p\u016fj\u010d\u00ed jej\u00ed t\u0159\u00edkolku.<\/p>\n\n\n\n

„Maminko, dneska se pan\u00ed u\u010ditelka nejv\u00edc sm\u00e1la tomu, co jsem napsala!“ hl\u00e1sila mi ve t\u0159et\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. „A co to bylo?“ – „Pod\u00edvej!“ A M\u00e1\u0159\u00ed mi pod\u00edvala se\u0161it, kde, jak jsem pochopila, m\u011bli napsat n\u011bjak\u00e9 rozkazy, jeliko\u017e brali rozkazovac\u00ed v\u011bty. A v\u011bta na\u0161\u00ed M\u00e1\u0159\u00ed zn\u011bla: NEH\u00c1ZEJTE KAMENY NA DNO PROPASTI, MOHLI BYSTE UBL\u00cd\u017dIT NA ZDRAV\u00cd LIDEM NA DN\u011a PROPASTI!<\/p>\n\n\n\n

Vyrostla z n\u00ed n\u00e1dhern\u00e1 sle\u010dna s ojedin\u011blou povahou. Je-li n\u011bkdo na sv\u011bt\u011b ne\u00faplatn\u00fd, je to moje dcera. Po babi\u010dce kr\u00e1sn\u00e1, po mamince d\u016fsledn\u00e1, po t\u00e1tovi \u0161ikovn\u00e1. Kde se v n\u00ed vzala l\u00e1ska k tanci, baletu a kriminalistice – \u010dert v\u00ed.  Vystudovala st\u0159edn\u00ed \u0161kolu, v\u00edcem\u00e9n\u011b v\u011bnovanou grafick\u00e9 tvorb\u011b, ov\u0161em zd\u00e1 se, \u017ee sv\u016fj \u017eivot protan\u010d\u00ed. Stane-li se tane\u010dn\u00edm mistrem, jak se chyst\u00e1, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u0161echna mal\u00e1 d\u011bv\u010d\u00e1tka, kter\u00e9 jej\u00edmi kursy projdou, na svou cvi\u010ditelku nikdy nezapomenou!<\/p>\n\n\n\n

JOHANKA <\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Jo, tady s n\u00ed je\u0161t\u011b cloumala puberta<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Kdy\u017e bylo Oliverovi \u0161est let a M\u00e1\u0159\u00ed \u010dty\u0159i, jak jsem p\u0159edes\u00edlala, Mimozem\u0161\u0165an se ztr\u00e1cel… a\u017e zmizel. Nereagoval na nic. Z\u016fstalo po n\u011bm n\u011bkolik \u0161roubov\u00e1k\u016f, neidentifikovateln\u00e9 v\u011bci v n\u011bkolika krabic\u00edch a pr\u00e1zdnota. Nevydr\u017eela jsem z\u016fstat v byt\u011b. Hroutily se na m\u011b zdi, p\u00e1lil m\u011b chodn\u00edk p\u0159ed domem.
P\u0159esko\u010d\u00edm nep\u0159\u00edjemn\u00e9 okam\u017eiky… S d\u011btmi jsem se p\u0159est\u011bhovala do Sob\u011bslavi. Byl to skok t\u00e9m\u011b\u0159 do nezn\u00e1ma. Nikoho jsem tam neznala – a\u017e na Motork\u00e1\u0159e. Ten sehnal provizorn\u00ed ubytov\u00e1n\u00ed v m\u00edstn\u00ed auto\u0161kole. D\u011bti se celkem rychle adaptovaly, us\u00ednaly na \u017eidl\u00edch, sprchovaly se v plechov\u00fdch klec\u00edch, odkud pak let\u011bly ledovou chodbou a za nimi p\u00e1ra…. Samoz\u0159ejm\u011b, byla jsem nezodpov\u011bdn\u00e1 a chovala jsem se jako cvok. Ale o d\u011bti jsem se starat nep\u0159estala. Bleskov\u011b jsem je p\u0159ihl\u00e1sila do tamn\u00ed \u0161koly a \u0161kolky. Prv\u0148\u00e1k Oliver byl v Ji\u0159\u00edkov\u011b vid\u011bn\u00ed, nov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, nov\u00ed lid\u00e9….Vzniklo tolik mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch situac\u00ed, kter\u00e9 si prozat\u00edm uschov\u00e1m v pam\u011bti do sv\u00e9ho \u017eivotopisu, kter\u00fd snad n\u011bkdy stvo\u0159\u00edm, a kter\u00fd mi nikdo nebude v\u011b\u0159it.<\/p>\n\n\n\n

Zkr\u00e1tka – ot\u011bhotn\u011bla jsem. Motork\u00e1\u0159 se tv\u00e1\u0159il vyjeven\u011b. Rozho\u0159\u010den\u00e1 byla moje gynekolo\u017eka, ke kter\u00e9 jsem zav\u00edtala do Prahy.<\/p>\n\n\n\n

„To je mal\u00fd, to vynd\u00e1me,“ \u0159ekla nemilosrdn\u011b a to byla v\u011bta, kter\u00e1 Johanku zachr\u00e1nila. Na gyndu jsem dal\u0161\u00ed dva m\u011bs\u00edce v\u016fbec nedorazila, dokud se mimino v m\u00e9m b\u0159i\u0161e po\u0159\u00e1dn\u011b neuhn\u00edzdilo. Doktorka m\u011b jen sjela nech\u00e1pav\u00fdm pohledem – znala mou situaci – zejm\u00e9na finan\u010dn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

14. kv\u011btna 1998 v 0,50, stejn\u011b jako jej\u00ed star\u0161\u00ed sestra, se narodila Johanka. Bledulka, od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy mi ji doktor polo\u017eil na b\u0159icho, s v\u00e1\u017en\u00fdm moudr\u00fdm modr\u00fdm pohledem. Moje rozpolo\u017een\u00ed se ned\u00e1 popsat. Nebyla to lakta\u010dn\u00ed psych\u00f3za, ale pocit, \u017ee jsem i s d\u011btmi ve vzduchopr\u00e1zdnu. I proto, \u017ee se moje nejmlad\u0161\u00ed narodila s t\u0159emi z\u00e1hadn\u00fdmi boulemi na b\u0159i\u0161e, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159i d\u00fdch\u00e1n\u00ed a k\u0159iku poskakovaly sem a tam.<\/p>\n\n\n\n

„Nesm\u00ed k\u0159i\u010det,“ \u0159ekla mi doktorka. „Do roka j\u00ed je odstran\u00edme. Do t\u00e9 doby nesm\u00ed k\u0159i\u010det.“<\/p>\n\n\n\n

Vysv\u011btlila jsem to star\u0161\u00edm d\u011btem, a ty od t\u00e9 chv\u00edle pou\u0161t\u011bly z rukou v\u0161e, o\u010d ta mal\u00e1 po\u017e\u00e1dala. Bylo jasn\u00e9, \u017ee do roka bude rozmazlen\u00e1 a\u017e b\u011bda. Motork\u00e1\u0159 obratem p\u0159estal fungovat. Ch\u00e1pu, \u017ee bylo nad jeho s\u00edly starat se n\u00e1hle o t\u0159i d\u011bti, p\u0159esto\u017ee to mal\u00e9 b\u00edl\u00e9 v otrhan\u00e9m ko\u010d\u00e1rku po d\u011btech z nedalek\u00e9ho Dr\u00e1chova bylo jeho. Johanka hled\u011bla z pe\u0159inky \u010dasto ml\u010dky a v\u00e1\u017en\u011b, byla b\u00edl\u00e1 jako padl\u00fd sn\u00edh, a to i ve chv\u00edli, kdy pralo slunce a v\u0161echny d\u011bti \u0161iroko daleko z\u010dernaly. Oliver a M\u00e1\u0159\u00ed ji brzy tahaly jako panenku. Pokl\u00e1daly ji na zem mezi hra\u010dky, stav\u011bly kolem n\u00ed pyramidy z kostek nebo z kn\u00ed\u017eek. Johanka v\u0161echno pozorn\u011b sledovala a ukl\u00e1dala si to do pam\u011bti. Brzy jsme p\u0159i\u0161ly na to, \u017ee je chytr\u00e1 jako opice. P\u0159esto\u017ee dlouho nemluvila a jen ukazovala, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee sv\u011bt ch\u00e1pe rychleji a l\u00e9pe ne\u017e jej\u00ed sourozenci.  T\u0159i operace prob\u011bhly \u00fasp\u011b\u0161n\u011b a my pak nekone\u010dn\u011b dlouho likvidovaly paseku „nesm\u00ed k\u0159i\u010det“. Johanka toti\u017e k\u0159i\u010dela od t\u00e9 doby po\u0159\u00e1d.<\/p>\n\n\n\n

Rostla z n\u00ed bystr\u00e1 huben\u00e1 dlouh\u00e1 blond\u00fdnka s nekone\u010dn\u00fdma nohama, co\u017e jsem za dlouho z\u00faro\u010dila v knize Johana s dlouh\u00fdma nohama. Tvrdohlav\u00e1 byla ov\u0161em nesm\u00edrn\u011b. Kam se na ni jej\u00ed bratr a sestra hrabou! Nemluvila, ale je\u010dela. K\u0159i\u010dela tak, \u017ee v\u0161em zal\u00e9haly u\u0161i. Nep\u0159estala k\u0159i\u010det, ani kdy\u017e jsem j\u00ed stokr\u00e1t vysv\u011btlila, \u017ee jej\u00edmu n\u00e1tlaku nepodlehnu. „Ne!“ um\u011bla jsem \u0159\u00edct tis\u00edckr\u00e1t, stejn\u011b jako ona um\u011bla tis\u00edckr\u00e1t zav\u0159\u00edskat.<\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1dly jsme to. Johanka pochopila, \u017ee my neustoup\u00edme. Mo\u017en\u00e1 za to m\u016f\u017ee historka stokr\u00e1t u n\u00e1s om\u00edlan\u00e1. Sl\u00edbila jsem d\u011btem mo\u0159e, pokud se Johanka obl\u00e9kne a zajdeme s n\u00ed pro pas. Sp\u011bchala jsem, a ona si schv\u00e1ln\u011b d\u00e1vala na \u010das. „M\u00e1\u0161 na to dvacet minut,“ prohl\u00e1sila jsem. „Kdy\u017e se neobl\u00e9kne\u0161, nikam nepojedeme.“ Oliver s M\u00e1\u0159\u00ed ji zap\u0159\u00eds\u00e1h\u00e1vali, a\u0165 se proboha oble\u010de (bylo j\u00ed p\u011bt let), ona nevyhov\u011bla. V\u00e1lela se po zemi a oble\u010den\u00ed rozhazovala po pokoji. J\u00e1 jsem ov\u0161em neustoupila taky. Po dvaceti minut\u00e1ch jsem \u0159ekla: „Konec. Nemus\u00ed\u0161 se obl\u00e9kat. Nikam nejedeme.“ Zn\u00ed to krut\u011b, jasn\u011b \u017ee d\u011bti bre\u010dely, ale po roce, kdy\u017e jsem pronesla: „Johanko, oble\u010d se, p\u016fjdeme ti za\u0159\u00eddit pas,“ vylet\u011bla a vm\u017eiku st\u00e1la oble\u010den\u00e1 v pozoru…. Jojo, jsem d\u016fsledn\u00e1. M\u00e1m d\u011bti vychovan\u00e9 – mo\u017en\u00e1 k nev\u00ed\u0159e, a prakticky v\u017edy mi to zkomplikovalo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vztahy, kdy jsem nedok\u00e1zala str\u00e1vit nevychovan\u00e9 potomky prot\u011bj\u0161k\u016f….<\/p>\n\n\n\n

Po rozpadu vztahu s Motork\u00e1\u0159em jsem se po dvou letech vr\u00e1tila do Prahy.<\/p>\n\n\n\n

Johanka k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed zatou\u017eila n\u011bkdy v \u0161est\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b zkusit zkou\u0161ky na \u0161estilet\u00e9 francouzsk\u00e9 gymn\u00e1zium. A\u010dkoli jsem j\u00ed upozornila, \u017ee se tam asi nedostane, p\u0159evezla m\u011b. Ono vytou\u017een\u00e9 gymn\u00e1zium \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vystudovala, dnes pokra\u010duje na Karlov\u011b univerzit\u011b, obor tlumo\u010dnictv\u00ed p\u0159ekladatelstv\u00ed. Je sice st\u00e1le bled\u00e1 jako sv\u00edce, dlouh\u00e1 a huben\u00e1, s nohama jako ty\u010dky, ale st\u00e1le chyt\u0159ej\u0161\u00ed. Jsem py\u0161n\u00e1, a celkem nech\u00e1pu, jak se mi takov\u00e9 d\u00edt\u011b s Motork\u00e1\u0159em mohlo narodit. Opravdu m\u011b mrz\u00ed, \u017ee se toho nedo\u017eil m\u016fj vzd\u011blan\u00fd t\u00e1ta, v jeho\u017e stop\u00e1ch Johanka vlastn\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

M\u00edt takov\u00e9 d\u011bti, na kter\u00e9 je spolehnut\u00ed, kter\u00e9 jsou vychovan\u00e9, pracovit\u00e9 a d\u016fsledn\u00e9 – to je moje osobn\u00ed \u017eivotn\u00ed v\u00fdhra!<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u00e1m b\u00e1je\u010dn\u00e9, skv\u011bl\u00e9 d\u011bti. Jsem na n\u011b skute\u010dn\u011b py\u0161n\u00e1, a s radost\u00ed v\u00e1m \u0159eknu, pro\u010d. OLIVER P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem d\u00edt\u011b pl\u00e1novala. Kdysi, kolem dvac\u00edtky,...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-32","page","type-page","status-publish","hentry"],"jetpack_sharing_enabled":true,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/32","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=32"}],"version-history":[{"count":13,"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/32\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":655,"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/32\/revisions\/655"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.petrabraunova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=32"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}